Hříškov se v historických písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1318 v přídomku Vaňka a Vojina z Hříškova. Bedřichovice jsou poprvé uvedeny v přídomku Vaňka z Bedřichovic v roce 1387. Hvížďalka je zmiňována v roce 1787 jako součást panství Cítoliby.
Hříškov byl svého času rozdělen na pět částí. Část patřila vladykům z Brloha, s výjimkou poplužního dvora s dalším dílem vsi, které vlastnil klášter klarisek v Panenském Týnci. Jiná část vsi byla v držení Bareše z Kamenice a v 16. století se stala součástí panství Pátek, který tehdy vlastnil rod pánů z Lobkowicz. Jiný díl se dostal ke statku Touženínu a jiný k panství Mšec. Hospodářský dvůr, zvaný Buškovský, byl manstvím Pražského hradu. Tato historická majetková situace dala v nedávné době vzniknout slovnímu spojení: ,,Hříškov- ves mezi pěti vrchnostmi".
Vladykové z Hříškova a z Brloha patřili k velké skupině rodů z Lounska, užívajících v erbech obecnou heraldickou figuru, pojmenovanou středověkou češtinou ,,hříč". K těmto rodům, krom vyjmenovaných patřili vladykové z Jimlína, z Opočna, z Touchovic, z Lipna, ze Stradonic atd. Štíty jejich erbů byly červené a figura hříče stříbrná. Hříč byl pasivní vojenskou obrannou pomůckou, známou a používanou již v antickém Římě. Tvořily ho čtyři hroty uspořádané tak, že tři z nich tvořily základnu a čtvrtý směřoval vzhůru při jakékoliv poloze. Archeologové dnes nachážejí hříče v předpolích některých hradů a mají pro ně pojmenování ,,nášlapný ježek".